Rozbitý kočár

 Na své cestě na jih Evropy naši cestovatelé sice cestují po svých, ale takto pilný není každý. Naopak – vrchnost byla ve středověku pěkně líná a než aby někam šla, to by radši zůstala doma. Pro takové jako oni proto byly vymyšleny kočáry, tažené koňmi. Jenže tehdejší cesty byly často pro jízdu takových kočárů nepřizpůsobené a někdy se stalo, že takový kočár spadl ze stráně, nebo třeba zapadl do bahna.

Blanenští dobrodruzi takový kočár zapadnutý v bahně potkali, shodou náhod všechny 3 skupiny brzy po sobě. Zrovna totiž hodně pršelo téměř po celé Evropě, cesty se rozbahnily a pravděpodobnost, že potkáte kočár, kterému z bahna kouká třeba jenom střecha, se tak rovnala téměř jistotě. A nemyslete si, že by snad urození pánové a dámy šli kočímu pomoci se z bahna dostat – raději počkali, až někdo půjde kolem, aby si sami neušpinili své drahocenné oblečení. A tak se Blanenšťané ocitli v poměrně zajímavé situaci – bylo jim nabídnuto, že když pomůžou kočímu vytlačit kočár z bahna a potom ho vyčistit a vylepšit jeho aerodynamiku, která se tímto zapadnutím výrazně zhoršila, můžou se s kočárem kousek cesty svézt. Ale jenom pokud to udělají opravdu kvalitně, jinak půjdou dál pěšky. Návrhy kočárů si můžete prohlédnout na nástěnce v sakristii.

Anketa

Kam bys nejraději zavítal na příští ministrantský víkend?:

Odběr novinek mailem

Manuál

 

Neznáš nějakou službu, protože jsi nedával pozor na schůzkách? Nevadí, všemu se můžeš přiučit náhledem do
 
ministrantského manuálu
 
(manuál se kromě elektronické podoby nachází pro případ nouze také v sakristii)